pondělí 28. března 2016

Love is all around us

Život nás formuje. A pak člověk zjišťuje, že jediné co k životu potřebuje je vzduch, láska a klid. 
A že mi to trvalo. Ze stran měsíčních rádoby magazínů na nás urvale křičí návody hodné Bravíčka, jak mít dokonalý harmonický vztah a další podobně zavádějící infantilní nadpisy. 
V životě jsem už zažila vztah s totálním šmejdem, ke kterému máte tendenci se upínat, i přestože je vám v koutku duše jasné, že děláte špatně. Vztah s naprosto hodným klukem, který se převtěluje v suchý zip a nepříjemně se upíná pro změnu zase na vás. Vztah před zásnubami s téměř společným bydlením, kdy ve výsledku člověk zjišťuje, že ve vztahu nejste dva. I vztah, ve kterém zjistíte, že věta holkysenebijou není u všech jedinců rodu mužského, tak úplně pravda. 
A pak nastává ten problém. Jak by tedy ten skutečný vztah měl vypadat? Jsme lámaní reklamou a různými triky médií kolem nás. Jsme zmatení a máme problém si uvědomit co je skutečnost a co je lež. Následuje stav kdy už lež pokládáme za životní pravdu. Emoce a city už nejsou schopné střízlivě reagovat, nevíte komu věřit a bojíte se kohokoliv si pustit do své blízkosti. 
Najít vztah, na kterém by se podíleli stejným dílem oba dva. Naučit se věřit a třeba se i nechat vést. 
Láska je krásná, ale sázet na mozek se taky úplně nevyplácí. 
Až díky poslednímu vztahu jsem se naučila, že znovu jde milovat, věřit, ctít, užívat si a možná taky myslet na společnou budoucnost a to vše vám dává nový rozměr. Člověk nevěřil, že existuje. Protože většinou ti super chlapi už bývají zadaní, ženatí, nebo mají chlapa. 
Pro člověka jako já, který nesnáší stereotyp a těžko vyhledává kompromis to nebylo nejjednodušší. Mou zálibou bylo od všeho utíkat, cestovat a stěhovat se. Chodící perfekcionista. A stále se učím. Učím se ignorovat zamilované páry kolem sebe, kde i po 3 a více letech vztahu muži nosí domů květiny, nebo se nebojí partnerce vyznat lásku slovy. Asi bych si to taky přála, možná tiše závidím, ale náš vztah je jiný. Už nečekám jak na trní až mi napíše, protože i v ty nejdůležitější dny v roce se mu podaří zapomenout a to pak sakra bolí. A pro ženskou jako já je zase těžký bez omluvy na to zapomenout a umět věc uzavřít..protože jsem prostě ženská. Zkrátka někdy to nevyjde a nemáme magazínový vztah jaký by jsme si představovaly a nebude jako mají tamhleti dva..protože každý vztah je originál, ale výsledku..láska je krásná.  

Žádné komentáře:

Okomentovat